Mé ordinérní otázky v Blog Tour a mini giveaway!

Ani já jsem nesměla být výjimka mezi českými knižními bloggery a tak jsem se také přihlásila do tkz. Blog Tour, jež pořádá Lauders. Pokud jste náhodou byli poslední dva měsíce někde na konci světa bez elektriky a veškeré komunikace, tak právě pro vás vysvětlím, co to Blog Tour vlastně je. 

Jedná se o meme/projekt, kdy si vyberete sami jednu, dvě, tři otázky, které následně pošlete svým oblíbeným spisovatelům. Nezáleží na národnosti, věku nebo počtu napsaných knih. Potřebujete pouze svou vtíravost, neodbytnost a alespoň jakousi znalost anglického jazyka.

Otázek jsem si zvolila hned několik. Ač jsou poněkud ordinérní, stojím si pevně za nimi, jelikož pro mě samotnou - fantazírujícího pisálka a zároveň neústupnou "spisovatelku", znamenají moc. 

1.otázka zněla: "Kdy jsi/jste začali psát? Pamatujete si daný okamžik?" 

2. pak: "Co byl vůbec první počin, který jste napsal/a?/Samozřejmě, pokud to není příliš osobní/

3. otázkou bylo: "Můžete dát radu lidem jako mě, kteří by taktéž chtěli psát?" 

První a zároveň nejochotnější zpovídanou byla Ivana Ivančáková. Modelka z malé slovenské dědiny samozřejmě s radostí ihned přijala nabídku na focení v Buenos Aires. Co ovšem nevěděla bylo, že si domů odvezla i několik kilogramů drog, což ji zajistilo celých deset měsíců ve francouzském vězení. Právě tam začala psát svou knihu Velké holky nepláčou. Recenze na ní je zde.

Odpovědi:
1) Pisala som vo vazeni ,vlastne kvoli komu aby mi nesvihlo v hlave . ,,nemas sa s kym rozpravat ,lepsie povedane nikomu nemozes doverovat . Kedze citam dost vela a hlavne knihy pisane podobnym stylom . nikdy ma vsak nenapadlo ze ,, moj diar,, uzrie svetlo sveta .Sesternica bola ta, ktora citala moje zapisky ako prva ,ona posunula rukopis Evite . Velmi ma tesi ze kniha pomohla ( POMOZE ) mladym ludom ,ktory si tuzia splnit svoj sen za kazdu cenu ci pozabudnu na skutocny svet v ich okoli.

• 2) Dlhe roky si pisem diariky ,len tak pre seba .

3) Nie kazdy z nas ma to stastie a moze ,,platit ucty ,, pracou ktora ho bavi a naplna . Kazdy z nas ma vsak sancu ist si za svojim cielom a snom ,nevzdavat sa a hlavne mysliet pozitivne no stat pevne nohami na zemi .





Rychlá odpověď mě v mailu čekala od Darrena Shana, jenž je známý svými nekončícími ságami plnými strachu, napětí a dobrodružství, z kterého doslova mrazí. Dlouho jsem se jeho knihám vyhýbala a nevěřila, že si autor chrlící jedno dílo za druhým může udržet také kvalitu. Mýlila jsem se! Darren Shan je opravdu výjimečný

spisovatel.

Sice mě u odpovědí poněkud odbyl, ale pravdou je, že opravdu vše je krásným stylem vypsané na jeho oficiálních stránkách. Pokud máte dostačující znalost angličtiny, doporučuji pročíst.


Odpověď:
Když nad tím přemýšlím, psal jsem vlastně už od 13 či 14 let. Hodně mých rad můžeš najít v rubrice Writing Tips na mé oficiální stránce. Link najdeš na hlavní straně. Přeji Ti mnoho štěstí!
(Pozn. writing tips)




Třetí v pořadí je Emmy Laybourne. Autorka skvělé knížky Monument 14. Její zpráva mě nejen potěšila,ale i pobavila!

Mail od ní:
Moc Ti děkuji za zprávu. Vždycky jsem ráda, když mi napíší mí čtenáři z České republiky! Omlouvám se, že mi odpověď trvala dlouho (Pozn. asi 3 dny O_o) 

1)Poprvé jsem souvislý text napsala, když mi bylo 8 let. Jednalo se o příběh o mimozemšťanovi jmenujícím e Grog, který byl nakonec sněden svou manželkou!

3)Moje rada pro lidi, kteří chtějí psát je nesoudit svou práci, když tvoříte. Není na vás posoudit, zda je dobrá či ne. Vaše poslání je psát, dělat a potěšit okolní svět vašemi neuvěřitelnými příběhy - NE soudit sami sebe. 






Českou chloubou mezi novodobými spisovatelkami je rozhodně i Tereza Matoušková přezdívaná jako Temnářka. Z jejího pera vznikly knihy jako Hladová přání či Branou snů. 

Její odpovědi: 




1.Pravidelně ve třinácti letech, asi jako každý z mojí generace pod vlivem rodících se fenoménů, jako je Harry Potter nebo Pán Prstenů. Začínala jsem kratšími povídkami a hluboko v šuplíku mám ukrytých i pár nedokončených štěněcích románů. První novelku jsem dokončila až v šestnácti.


2. Pokud pominu pohádky o králíčkovi, myškách a hrníčku v myčce na nádobí, tak podmořskou povídku s názvem Srdce. Žádná romantika, fantasy plné strašidel, polobohů a kdoví čeho dalšího.


3. To záleží na tom, jaké mají konkrétní ambice. "Za každou cenu psát" může znamenat ledacos, někdo si vystačí s tím, že jeho povídky čtou kamarádi, jiný chce publikovat ve sbornících a vyhrávat literární soutěže, další chce napsat světový bestseller.

Myslím, že nejdůležitější je se nevzdávat a jít si za svým, i když je život pes.




Velmi příjemný a sympatický byl i mail od Martiny Formanové. České autorky knih psaných životem. Nevěra po americku, Ten sen, Snědla dětem sladkosti nebo Trojdílné plavky. 

1. Kdy jste začala psát?
Dřív, než mě chytlo psaní, propadla jsem čtení. Jelikož můj táta byl vášnivý čtenář, měli jsme doma fůru skvělých knížek, od klasiky po kvalitní detektivky. Někdy mezi 11 a 16 rokem jsem trávila četbou každou volnou chvilku, a obsahy jsem s chutí vyprávěla svým kamarádkám a spolužákům. Možná ta moje interpretace přečteného byl první krok k vlastnímu vyprávění.
Později, někdy ve třetím ročníku na gymplu, jsem se vypravila do brněnského deníku Rovnost a nabídla jsem jim své služby. Kdovíjak o ně nestáli, ale pár věcí mi otiskli. Coby povzbuzení jsem víc nepotřebovala.

2. Co byla první věc, kterou jste napsala?
První , co mi naskočí, je báseň, která pojednávala o jakémsi mém zklamání z kamarádky. Byla jsem, tuším, v prváku, a pamatuji si, že učitelka, které jsem ji dala číst, ji považovala za milostnou. - Což tedy nebyla žádná moje lesbická fáze, nýbrž vyjadřovací neobratnost.

3. Jakou byste dala radu lidem jako mě, kteří v budoucnu chtějí za každou cenu psát?
Pište!
Psaní je úžasné v tom, že k němu prakticky nic nepotřebujete: žádné drahé náčiní či pomůcky, a nijak se ´nezkazí´, když ho necháte odležet. - Navíc psát třeba svou osobní historii je nesmírně terapeutické, a potenciální zajímavé, když pro nikoho jiného, tak pro Vás samotnou po letech, a třeba taky pro Vaše děti.




Newyorčanka Lauren Oliver má na svědomí oblíbené knížky Delirium, Rekviem, Pandemonium a Chvíle před koncem. 

Její mail: 
1) Přímo příběhy jsem začala psát ihned, jak jsem mohla. Hlavně po psychické stránce. 

2) První příběhy, které jsem zhotovovala byly ze světa knih velkých spisovatelů, jež jsem si tak ráda četla. Chtěla jsem v těchto knížkách ztrávit co nejvíce času, jelikož pro mě hrozně moc znamenaly. 

3) Čti co nejvíce to jde a piš každý den! :)

Soutěžit budeme tentokrá o fantasy knihu Hladová přání a podepsanou fotografii Ivanky Ivančákové! Šťastlivce tedy vylosuji pouze jednoho, ale těšit se může ihned z dvou cen :) 

Giveaway bude probíhat od 4.10. do 30.10.2013. 

Do komentářů piště : 1) Nick-přezdívku pod kterou mě sleduješ

2)  Mail:                           

                                    3)  Tvůj blog, pokud nějaký máš: