Kdo může říct: "Byl jsem dětský špion" ?

Název: Byl jsem dětský špion /Bol som detský špión/
Autor: Jozef Kollár

Počet stran: 250
Značka: Mladá fronta
Anotace:  Šedesátá léta minulého století. V socialistickém Československu komunistická strana upevňuje svoje vedoucí postavení. O mocenský vliv ve státě a rovnocenné postavení usiluje i Ministerstvo obrany ČSSR. Informace mají cenu zlata.

Kontrarozvědka proto pověří jistého pražského psychologa, aby v praxi vyzkoušel svůj dlouho chystaný projekt dětských agentů. Podle jeho slov jsou děti nejlacinější „materiál“ pro sledování a odposlouchávání. Vybírají se mimořádně inteligentní chlapci ve věku od devíti let z chudých rodin, přičemž každý z nich vyniká v něčem jiném. Cílem projektu financovaného ministerstvem obrany, o kterém ví jen úzká skupina lidí, je zajistit si pro případ potřeby kompromitující informace o protivníkovi. Sověti tento záměr nejprve zamítají, po prvních úspěšných výsledcích v Československu však začínají s výcvikem malých špionů i oni. Podobné výcvikové programy nakonec probíhaly patrně v celé Varšavské smlouvě. Po pádu železné opony byly všechny relevantní materiály skartovány. Zůstalo jen svědectví člověka, který byl jedním z československých dětských špionů.

Skutečný příběh ze 60. let minulého století, který měl zůstat navždy tajemstvím

Recenze: 
Devíti letý Pavel je kluk jako každý jiný. Z davu obvykle vybočuje pouze přespříliš vyhublou postavou. I to by se mělo rychle změnit, jelikož si ho povšimne vedoucí skautského tábora a zároveň příslušník československé armády. Chlapec zaujme především znalostí významných vojevůdců a jejich bitevních strategií. Pro příslušníky komunistické strany a obranných jednotek ČSR se najednou stává důležité jeho zdraví a správna výchova. Po několika měsíců dlouhé výuce všech podivných oborů se Pavlovi nabízí práce špiona, jenže uvědomuje si, že v takové situaci může jít i o život? 

Když se dozvím, že daný příběh je podle skutečných události, většinou si představím ty nejhrůznější a nejhorovější scénáře. Při vyslovení věty "Byl jsem dětský špion", si už navždy vybavím dobrodružství, strach, nebezpečí a ne zrovna dobré konce.

Příběh mě plně zaujal, a to za všech okolností. Ať už se jedná o fikci či nikoli. Každá strana, snad i každé souvětí, jako by seděli do dokonale knižního celku. Dokázala jsem si tak představit všechny možné situace knihy a po vzoru dětských špionů si je tam a zpátky přehrát v hlavě.

Ani chvilku jsem se u čtení nenudila. Vůbec na to nebyl čas. Hltavě jsem překousala kapitolu za kapitolou a u konce mi bylo upřímně líto, že stran není více, což se mi už opravdu hodně dlouho nestalo.

Obyčejně jsem poměrně náročný čtenář a přeskakuji nezáživné party, ale tentokrát jsem měla chuť číst každý odstavec znova a znova, aby se mi vryl do paměti.
Po Ostrých předmětech G. Flynnové se tak tato kniha dostává na první příčku mého skromného čtenářského žebříčku.

Český jazyk použitý v knize, byl často hovorový, což z knihy dělá dílo ztravitelné pro čtenáře jakéhokoli věku. Sice děj vypráví asi 12 letý Pavel/Pavol, psaná je samozřejmě mužem starším a je to i na první pohled-začtení zřejmé, přesto to není na škodu. Dětem bych knihu asi nedoporučovala, i když by ani oni neměli mít s použitelnými frázemi problém.
Naopak pro dospívající by se snad měla stát povinnou četbou, protože si díky ní i my dokážeme trochu představit život v době komunismu /a nejen pomocí stížností a zastrašování, ale i vtipem/.

Ohromně mě tohle čtení zaujalo a ihned posílám k dalšímu člověku. Kvalitní knihu si nemůžete nechat jen tak pro sebe!

Za výtisk moc děkuji Knihcentru! Koupit si knihu můžete i vy - zde. Pokud  už nevíte, co číst o deštivých dnech, jen doporučuji!