Bylo nás pět - Karel Poláček

Snad se s vámi shodnu, že čteni je hrozně fajn věc. Lidé si na ní rozvinou fantazii, získají aktivní spisovnou češtinu a pobaví se. Pokud se vám do ruky dostane dobrá kniha, je to přímo skvělá věc. Z toho důvodu je dnes recenze trošku atypická. Je na knihu od Karla Poláčka Bylo nás pět, jež byla napsána již v roce 1943.

Název: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 192

Jeden z nejslavnějších románů Karla Poláčka - Bylo nás pět odnese čtenáře do dob autorova dětství. V malé české vesničce žije pět chlapců - Petr Bajza, Bejval Antonín, Pepek Zilvar, známý jako Zilvar z chudobince. Éda Kemlink a Čeněk Jirsák. Vyprávěním hlavního hrdiny Péti společně s nimi prožijeme jeden celý rok. Dobrodružství i průšvihy. Od věčných válek s Habrováky, po výlet do Indie spolu se slonem Jumbem. 

Petr je nejenom místní uličník, poctivý žák a syn prodavače Bajzy, ale i jeden z pěti nerozlučných kamarádů, "co spolu chodí". Kniha vypráví ústy hlavního hrdiny jejich životy od jara do jara. Setkáme se nejen s pěticí kluků, ale i s hospodyní Kristýnou, jež Péťa nadává Rampepurdou, cukrářovic Evičkou, z které je poblázněn, povozním Jakubem, panem Fajstem, jenž chlapce pořád zlobí a dělá jim naschvály, nebo s Habrováky.

Možná právě proto, že Petr není odlišný od ostatních kluků té doby, jeho příběhy jsou zajímavé a vtipné. Pozorovat jaké názory má 10-letý kluk na svět mezi válkami. Právě poměry a způsoby života té doby toto dílo skvěle ukazuje. Jeden z přátel hrdiny - Pepek Zilvar žije v tkz. chudobinci, protože jeho otec byl v první světové a přišel o nohu, Čeněk Jirsák si zase píše všechny hříchy, které ztropí, aby je mohl očistit u zpovědi, jelikož jeho rodiče jsou silně pobožní.
K promyšlení zbývá i několik městských figurek. Nejen, že pracují jako tradiční lidé 30. let 20. století, nalezneme i lakomého, nepřejícího strýčka Vařechu, dotěrného mravokárce pana Fajsta, vypočítavého cukráře, nebo řezníka Štveráka, který "si musí namlouvat v jednom kuse Andulu, pročež mu mohou

psi Pajda s Amorek krást buřty"
.
Dokonalé mi přišlo smíchání jazyků klukovské hantýrky a vznešeného spisovného jazyka, o který se chlapci pokouší. "Já jsem už tak hodný, že mluvím pravopisně a pořád říkám nýbrž a tudíž"

"S Čendou nepromluvím do smrti smrťoucí! A kdyby dolejzal, tak mu řeknu ať nedolejzá!"


Nejen, že je na první pohled vidět, že se autor v postavě Péti vzhlédl, ale líbí se mi i fakt, že to nejsou jen  obyčejní uličníci, ale jejich postavy se vyvíjí. Jednou provedou pořádnou lumpárnu, v druhé chvíli zachrání z rybníka rozmazleného Otakárka a snaží se o co nejlepší chování. 


Zřetelná je i výchova. Nejen, že jsou chlapci vedeni k tomu mluvit co nejlépe a působí to usměvně. Petr a  Čeněk hrají na častý nástroj té doby, housle. Velký vliv má i to, že otec hrdiny je obchodník a podle toho se "My jsme obchodníci a pročež musíme být zdvořilí na všechny strany!" I bratr Ladislav se učí na prodejce. Společně s ním patří do rodiny ještě malá Mančinka.

musí i on chovat. Sebral mnoho "mouder", které mu tatínek povídal.

Kniha je skvělá pro všechny věkové skupiny. Nejenom, že dostanete povědomí o životě mezi válkami, dokonale se pobavíte a procvičíte český jazyk. Neměla by chybět v žádné knihovničce, takže kdo ji ještě nečetl, ihned napravte :)
Super je i seriál české televize!