20. června 2013

Jaký byl můj život, Než jsem tě poznala

RECENZE:

Název: Než jsem tě poznala /Me Before You/
Autor: Jojo Moyes
Počet stran: 408
Nakladatelství: Ikar

Anotace:
Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. 
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa
a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…





      Kniha vypovídající příběh záhadně charismatického, aktivního, ale i přitažlivě arogantního Willa, který měl takřka všechno, co by si jen mohl přát a rozhodně nebyl zvyklý spokojit se s málem. Ovšem ve svých pětatřiceti  si musí navyknout na naprosto odlišný způsob života a stává se odkázaným na pomoc ostatních.
    Na druhé straně mladá dívka, Louisa Clarková, jež má skromnosti na rozdávání. Od života nic zvláštního neočekává a cítí, že jí každodenní stereotyp na malém městečku ke spokojenosti stačí. 
      Dále by ve vyprávění mělo nejspíše pokračovat "to vše platilo do té doby, než se střetli", nebo tak nějak. Ono to ale nebylo tak jednoduché. A to je právě ta věc, která mě na této knížce dostala! Celý její děj mi přišel smysluplný a splnitelný. Každou větu jsem si představovala jako holý fakt a byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že by se takovýto příběh opravdu mohl stát! 


   Přímo si představte Louisu (Lou) pracující v kavárně, žijící s rodiči, dědou, sestrou a jejím synem. Společně přežívají od výplaty k výplatě a ze vzájemné sounáležitosti ani jeden netouží po něčem větším.  
Snad dokonce znám pár takových Willů. Hektický život, jenž si může užívat díky bohatství rodičů a vlastní rozjíždějící se slibné kariéře. Vychutnávání si jednotlivých momentů, které naplňují jeho šílené a zároveň úžasné dny. Zní to nádherně, ovšem každý příběh musí mít své ALE. 
    Našeho Don Juana - Willa postihlo obrovské neštěstí v podobě nepozorného řidiče a dopravní nehody, která definitivně rozhodla o jeho osudu. Bude již navždy na vozíčku. 
    Jejich pomyslné cesty se setkají poté, co Lou přijde o práci. Na úřadě se dozví o bezvadně placené nabídce, kdy by byla její pracovní náplní péče o kvadruplegika. 

   Po trpkých začátcích si ti dva překvapivě sednou. Will najde zálibu v koordinování a řízení směru Louisina života. Dává jí cenné rady a poučuje jí, aby se nespokojovala s málem. Naopak Louisa si dá za úkol ukázat Willovi, že i s jeho postižením se může bavit, smát a užívat si. Postupně se ona sama poučí o životě vozíčkářů a pochopí, jak to mají těžké, ale i přesto se nevzdává. Dokáže ho přesvědčit, že má cenu žít?

   Během čtení naprosto zapomenete, že se jedná o fikci. Přišla jsem si, jako by Lou byla mojí sousedkou a já ji od mala znala. Tím víc jsem byla šokovaná, když jsem zjistila, že se Moyeová inspirovala opravdovým životem jednoho mladého sportovce. 

Většina knížky, až na pár kapitol, je právě z pohledu Louisy, a řeknu vám, její postavu si musíte oblíbit! Názory ostatních postav, jako opatrovníka Nathana, Willovy matky, otce, nebo Louisiny sestry Triny, se mi opravdu líbily a vlastně díky nim jsem byla schopna více pochopit danou situaci. Možná dobrý tah bylo, že se nikde neukázaly myšlenky Willa, jelikož by to, podle mého, nemálo čtenářů psychicky nevydrželo. I tak se jedná o velmi emotivní dílo. 
    
Za tento výtisk moc děkuji  Knižnímu klubu
Objednat si můžete knihu i vy, a to zde :) Přeji příjemné čtení!  

5 komentářů:

  1. Táto recenzia je super
    Určite si knihu raz prečítam :)

    OdpovědětVymazat
  2. My jsme byli v Malé Skále, kousek od Turnova :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tam to je moc hezké, jen na hrad pořádný kopec :D jezdím tam na tábor

      Vymazat