14. dubna 2013

počátek a konec všeho...

Mám hrozně ráda takové ty fotky/obrázky vyjadřující hlubší myšlenku.
Nedávno jsem právě narazila na podobnou , kde byly dvě kostry a nápis ve stylu, že všichni jsme stejní a jsme si rovni.
Nechci mlet milion mouder, ale znázornění tolik pravdivého a mězasrdceberoucího faktu tak jednoduše mi přijde geniální.
Protože nesejde na tom, co jednou řeknu, jak mě naštve nějaký člověk, nebo učitel, asi bych nedokázala cítit pravou nenávist. Právě kvůli tomu, že jsme všichni v jádru stejní, ač odlišní.

Celkově mě fascinuje lidský počátek a zánik, nebo konec života. Ne tedy jen to, jak se lidé stali "vedoucí" rasou, která si usurpuje nadvládu, ale i to, co je po naší smrti. Tělesná schránka, která po nás zůstane je u každého takřka stejná a nevěřím tomu, že naše myšlení, které je odlišné se vytrácí.

Další, co mě na těchto obrázcích fascinuje je ten kontras a zároveň harmonie kostry a květin. Většinou bývají kostlivci znakem strachu, smrti a všeho špatného /viz. kostlivec ve skříni/, ale podle mého jsou naše části nádherným znakem života na zemi a udivuje mě jak důmyslně naše tělo funguje, aniž by ho někdo nastavoval atd. Jak to je na světě zařízeno a jak se vše až moc snadno obejde bez lidí a člověčin, což si podle mě málokdy uvědomujeme.


 







Jednou, když jsem byla malá (a nemyslím jen výškově, to jsem pořád) a stavěla jsem si vzadu na zahradě bunkr, našla jsem tam kostru žáby. Většina holek by asi začlo ječet,štítilo by se, nebo něco tomu blízko podobného. Mě nikdy biologie moc neříkala, ale ten pozůstatek tvora mě ohromně zaujal.
Ne, nejsem nekrofil! Ale uvědomila jsem si tehdy, v těch 8 letech, že tohle je to, co zůstane po nás všech. Nehledě na to, jací jsme, kolik máme peněz, jak se oblékáme a s jakými lidmi se stýkáme.
 
 Těm, kteří se úspěšně prokousali všemi mými řádky se malinko omlouvám za jeden z mých přemýšlecích výjevů. 



 

9 komentářů:

  1. Myslím, že je to velmi zajímavá myšlenka, vlastně jsem nad tím nikdy moc nepřemýšlela :)

    OdpovědětVymazat
  2. Všechny ty obrázky jsou strašně hezké. Takové morbidně hezké. Nebo hezky morbidní. Ale spíš to první. A se spoustou slov, co jsi napsala naprosto souhlasím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, přímo zbožnuju morbidně hezké i hezky morbidní obrázky, protože většinou nejsou morbidní jen tak nadarmo..

      Vymazat
  3. Úžasná myšlenka :) Ano,máš pravdu začala bych ječet kdybych uviděla kostru.. Já ječela když mi bylo 8 a vy záchodě tam plavali půlci :D Mimochodem,krásné obrázky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No joo, pavoučci:D ty mi nevadí, dokud nelezou po mě:D
      Děkuji:)

      Vymazat
  4. Takéto obrázky milujem a rada niekedy niečo podobné aj vytváram ! :) Sú to strašne osobné a mnohokrát aj poučné obrázky ! Ani ja nie som nekrofil, a síce sa mi toto nikdy nestalo, ale asbolútne chápem, ako to je s ľuďmi vo svete a presne, ako si písala, nezálež na tom, ako vyzeráme, koľko máme peňazí apod., proste i tak sme si všetci rovní, i keď to tak nevyzerá a všetci raz umrieme ..

    Ku komentáru na mojom blogu : Presne presne, tak som stavila radšej na kozmetiku a vyplatilo sa ! :) Aj ja mám hroznú úchylku na tieto veci a hlavne na SETY náušníc, no tie, čo boli zlacnené, sa mi až tak nepáčili :/ :)

    P.S. : Followneť Ťa okamžite, pretože Tvoj blog ma hneď zaujal ! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já sem se k vytváření zatím neměla, protože si na to nepřijdu dost dobrý výtvarních..myslím na to, znázornit i tu atmosféru, moment a myšlenku.
      Moc díky za komentář i za follownet:)

      Vymazat
  5. To je vážně zajímá myšlenka...nad podobnými věcmi sice nepřemýšlím, ale je to zajímavé:)

    OdpovědětVymazat